Riikkavulošvuođanamahusaid ráhkadeapmi

Davvisámegiela giellajuogus dohkkehii riikkavulošvuođanamahusaid dahjege borgárvuođanamahusaid ráhkadeami vuogádaga 13.-14.4.2016 Guovdageainnus. Dán vuogádaga mielde lea vejolaš ráhkadit riikkavulošvuođanamahusaid, go fal diehtá riikka nama. Giellajuogus dohkkehii riikkaid namaid juovlamánus 2014:s.

 

Rávvagat riikkavulošvuođanamahusaid ráhkadeapmái

  • Riikkavulošvuođanamahusaid galgá čállit unna álgobustávain, omd. norgalaš. (Riikkaid namaid galgá čállit stuorra álgobustávain.)
  • Váldonjuolggadus lea ahte riikkanammii laktojuvvo -laš geažus.

Moldova – moldovalaš

Egypta – egyptalaš

Irak – iraklaš

Israel – israellaš

Chad – chadlaš

Kypros – kyproslaš

Myanmar – myanmarlaš

 

  • Ruoŧŧa, Suopma ja Ruošša leat spiehkastagat:

Ruoŧŧa – ruoŧŧelaš

Suopma – suopmelaš

Ruošša – ruošša dahje ruoššalaš

 

  • Go riikka namma lea máŋggaidlogus, riikkavulošvuođanamahus čállo ná:

Maledivat – maledivalaš

Seychellat – seychellalaš

Komorat – komorlaš

Filipiinnat – filipiinnalaš

Filipinat – filipinalaš

FUOM: Filipiinnat/Filipinat leat bálddalas hámit

 

  • Riikkanamat, main lea -eana(n) vuođđooassin, galgá riikkavulošvuođas vuođđooassi leat -eatnanlaš

Estteeana(n) – estteeatnanlaš / esttelaš

Thaieana(n) – thaieatnanlaš

 

  • Go riikkanamma nohká suolu-sátnái, mii lea máŋggaidlogus, de lea riikkavulošvuođanamahusas suolu-sátni suolohas-hámis. Álgu-diehtovuođus čilgejuvvo ahte suolohas lea olmmoš, guhte ássá sullos.

Salomonsullot – salomonsuolohas

Marshallsullot – marshallsuolohas

 

  • Go riikkanamas lea goallossáhcu, de dat guđđojuvvo eret riikkavulošvuođanamahusain.

Vilges-Ruošša – vilgesruoššalaš / vilgesruošša

Ekváhtor-Guinea – ekváhtorguinealaš

Ođđa-Selánda – ođđaselándalaš

Gaska-Afrihká – gaskaafrihkálaš

 

  • Go riikkanamain lea almmiguovlu, riikkavulošvuođanamahussii ii galgga leat sáhcu.

Lulli-Afrihká – lulliafrihkálaš

Mátta-Afrihká – máttaafrihkálaš

Oarje-Afrihká – oarjeafrihkálaš

 

  • Go riikkanamas leat máŋgga oasi, de dat čállojuvvojit oktii riikkavulošnamahusas.

Saint Vincent ja Grenadiinnat – saintvincentlaš / saintvincentgrenadiinnalaš

El salvador – elsalvadorlaš

Posted in Uncategorized

Giellajuogus dohkkehii oktasaš davviriikkalaš riektačállinrávvagiid

Sámi Giellagáldu davvisámegiela giellajuogus normerii oktasaš riektačállinrávvagiid. Giellajuogus dohkkehii Norgga Sámedikki čállin Riektačállinrávvagat-girjjáža gaskavahku cuoŋománu 13. beaivvi.

Giellajuhkosa lahttut: (gurut ravddas) Kaarina Vuolab-Lohi, Ravdna Turi Henriksen, Marjaana Aikio, Berit Anne Bals Baal, Marit Anne Allas ja Per Stefan Labba.

Giellajuhkosa lahttut: (gurut ravddas) Kaarina Vuolab-Lohi, Ravdna Turi Henriksen, Marjaana Aikio, Berit Anne Bals Baal, Marit Anne Allas ja Per Stefan Labba.

Davvisámegiela oktasaš davviriikkalaš riektačállinrávagirji

Davvisámegiela juhkosa jođiheaddji Berit Anne Bals Baal lea ilus go dál gávdno riektačállingirji maid čállit sihke Norggas, Ruoŧas ja Suomas sáhttet geavahišgoahtit. Ovdamearkka dihte čállojuvvo beaivádeapmi iešguđetge láhkai dáid riikkain, ja dan váldá dát girji vuhtii.

Davvisámegiela juhkosa jođiheaddji Berit Anne Bals Baal

Davvisámegiela juhkosa jođiheaddji Berit Anne Bals Baal

– Girji vuhtiiváldá buorebut dán golmma riikka vugiid ja dat lea buoret viggamuš ovtta lágan čállinvuohkái. Nu lohká Giellagáldu davvisámegiela giellajuhkosa jođiheaddji Berit Anne Bals Baal.

Norgga Sámediggi lei dáhtton Sámi Giellagáldu meannudit ođđa čállinnorbmagirjjáža Riektačállinrávvagat.  Sámi Giellagáldu davvisámegiela giellajuhkosa mandáhtan lea mearridit normerenáššiin.

Sámi Giellagáldu lea guovtti čoahkkimis meannudan Riektačállinrávvagat -girjjáža. Vuosttaš čoahkkimis juovlamánus á2015:s árvalii giellajuogus rievdadanárvalusaid ja sáddii girjjáža ruovttoluotta Norgga Sámediggái. Sámedikki rievdadusaid vuođul dohkkehii Sámi Giellagáldu Riektačállinrávvagat -girjjáža.

Riektačállinrávvagiin leat dábáleamos čállinrávvagat, earret eará das mo čállinmearkkaid, dego rihku ja čuoggá,  galgá geavahit.

Bearbma

Girjjážis gávdná maid dieđuid earret eará vierissániid ja loatnasániid geavaheamis, sátnejuohkimis, beaivádeamis, loguin, goallossániin, laktapartihkkaliin ja álgobustávaid birra. Girjjážii leat maid váldán mielde rávvagiid movt davvisámegiela oanádusat adnojit, ja oanáduslisttu.

Dát girjjáš lea ráhkaduvvon ovddeš Čállinrávagirjji vuođul, man Norgga Sámedikki giellaossodat ja Sámedikki oahpahusossodat almmuhedje 2003:s. Dát girjjáš lei heivehuvvon eanaš Norgga beale čálliide. Ođđa girjjážiin Norgga Sámediggi lea bargan sullii golbma jagi. Girjjáš almmuhuvvo vuos álggos interneahtas, muhto dat deaddiluvvo maid farggamusat.

Riektačállinrávvagat

Posted in Uncategorized

Ubmisámegielas lea dál virggálaš čállinvuohki

Loahppadokumeanta ubmisámegiela čállinvuogi birra vuolláičállui odne.

Ubmisámegielas lea virggálaččat dohkkehuvvon čállingiella.

Dáppe gávnnat eanet dieđuid čállinvuogi birra. Loahppadokumeanta lea ruoŧagillii: Ubmisámegiela ortografiija

Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegoddi vuolláičálii odne badjel 20 siidosaš loahppadokumeantta ubmisámegiela čállinvuogi birra ávvodoaluin Margareta girkus Boaresbáikkis, Livššus dahjege Båriessbájkkien, Lïksjuon nugo dat šaddá áiddo dohkkehuvvon ubmisámegiela virggálaš čállinvuogi mielde.

Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegotti lahtut. Olgeš bealde Olavi Korhonen, Ole-Henrik Magga, Pekka Sammallahti ja Henrik Barruk.

Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegotti lahtut. Olgeš bealde Olavi Korhonen, Ole-Henrik Magga, Pekka Sammallahti ja Henrik Barruk.

Historjjálaš beaivi

– Dát lea stuorra lávki ubmisámegielagiidda ja dat mearkkaša olu sidjiide, geaid eatnigiellan ja árbegiellan, lea ubmisámegiella. Virggálaš čállingiella addá bistevaš vuođu giellabargguide iešguđet suorggis ja nanne giellaovddideami. Dál lea vejolaš buvttadit iešguđet lágan oahppomateriálaid ja oahpahit ubmisámegiela mánáide ja rávesolbmuide iešguđetge dásis. Dán láhkai ubmisámi mánát leat dássálágaid eará sámi mánáiguin. Ná dadjá Ulla Barruk-Sunna, guhte jođiha Álgguogåhtie ubmisámesearvvi.

Ulla Barruk-Sunna.

Ulla Barruk-Sunna.

Dássážii lea guđa sámegielas leamaš virggálaš čállinvuohki: lulli-, julev- ja davvisámegiela, anáraš- ja nuortalašgiela, ja gielddasámegielas. Dál maiddái ubmisámegiella lea dán listtus. Dát nanne ubmisámegiela sajádaga.

Guhkes geaidnu

Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegotti bargun lei heivehit ja dohkkehit ubmisámegiela čállinvuogi, mainna Henrik Barruk ja Olavi Korhonen leaba bargan nuppelot jagi.

Sámi Parlamentáralaš Ráđi (SPR) stivra ásahii ođđajagis 2015:s SPR vuollásaš ubmisámegiela bargolávdegotti. Dát bargolávdegoddi sirdui Sámi Giellagáldu vuollái go Giellagáldu –joatkkaprošeakta biddjui johtui borgemánus 2015:s. Bargolávdegotti mandáhtan lei dohkkehit ubmisámegiela čállinvuogi. Bargolávdegoddi gearggai odne bargguinis.

Ávvodoaluid Boaresbáikkis, Livššus lágidedje Álgguogåhtie ubmisámesearvi, Lïksjuon sámien seäbrrie ja Lïksjuon kommuvnna.

Posted in Uncategorized

Ubmisámegiela čállinvuohki dohkkehuvvo

Henrik Barruk čállá ubmisámegillii.

Henrik Barruk čállá ubmisámegillii.

Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegoddi čoahkkanii odne maŋimuš geardde ja dohkkehii virggálaččat ubmisámegiela čállinvuogi. Bargolávdegottis leat njeallje áššedovdi. Henrik Barruk ja Emeritus professor Olavi Korhonen, geat leaba álgoálggus ráhkadan ubmisámegiela čállinvuogi. Soai ovddasteaba Ruoŧa Sámedikki. Norgga Sámedikkiges ovddasteaba Emeritus professor Pekka Sammallahti ja professor Ole-Henrik Magga.

Govas Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegotti lahtut. Gurot bealde govas Olavi Korhonen, Henrik Barruk, Pekka Sammallahti ja Ole-Henrik Magga.

Govas Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegotti lahtut. Gurot bealde govas Olavi Korhonen, Henrik Barruk, Pekka Sammallahti ja Ole-Henrik Magga.

Badjel 20 siidosaš loahppadokumeanta ubmisámegiela čállinvuogi birra vuolláičállo odne d. 14 ávvodoaluin Margareta girkus Boaresbáikkis, Livššus – ubmisámegiela ođđa čállinvuogi mielde Båriessbájkkien, Lïksjuon.

Ávvodoaluid lágidit Álgguogåhtie -ubmisámesearvi, Lïksjuon sámien seäbrrien ja Lïksjuon kommuvnna sámien rádduo. Sámi Giellagáldu –joatkkaprošeavtta prošeaktahoavda, Marko Marjomaa, rahpá ávvudoaluid, ovdanbuktá Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegotti lahtuid ja bovde lávdegotti loahpparaportta vuolláičállimii.

 

Ávvodoaluid prográmma

d. 14.00 rájes Margareta girkus Boaresbáikkis, Livššus.

Ávvodoaluid rahpan, Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegotti lahtuid ovdanbuktin. Prošeaktahoavda Marko Marjomaa Sámi Giellagáldu –joatkkaprošeakta

Ubmisámegiela čállinvuogi dohkkeheapmi ja bargolávdegotti loahppadokumeantta vuolláičállin. Sámi Giellagáldu ubmisámegiela bargolávdegoddi

Luohti. Sara Helèn Persson juoigi ja ubmisámegiela oahpaheaddji.

Sámi Giellagáldu dearvvahus. Prošeaktahoavda Marko Marjomaa.

Ubmisámegiela bargolávdegotti dearvvahus. Prof. Ole-Henrik Magga.

Čállinvuogi mearkkašupmi ubmisámegielagiidda. Álggugåhtie ubmisámesearvvi ságadoalli Ulla Barruk-Sunna.

Sámi Parlamentáralaš Ráđi ja Ruoŧa Sámedikki dearvvuođat. Ruoŧa Sámedikki stivrra ságadoalli Håkan Jonsson.

Luohti. Sara Helèn Persson juoigi ja ubmisámegiela oahpaheaddji.

Gáfestallan.

 

Giellagáldu birra

Sámi Giellagáldu lea davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddáš. Giellagáldu lea sámi álbmoga oktasaš ja seammás bajimuš mearridanorgána sámegielaide guoski gažaldagain. Giellagáldu bargá giellafágalaš áššedovdiorgánan ja mearridasámegielaide guoski ođđa terminologiijas ja normeremiin.

Sámi Parlamentáralaš Ráđi (SPR) stivra ásahii ođđajagis 2015:s SPR vuollásaš ubmisámegiela bargolávdegotti. Dát lávdegoddi sirdui Sámi Giellagáldu vuollái go Giellagáldu –joatkkaprošeakta biddjui johtui borgemánus 2015:s. Ubmisámegiela bargolávdegotti mandáhtan lea leamaš dohkkehit ubmisámegiela čállinvuogi.

Eanet dieđut: Prošeaktahoavda Marko Marjomaa Sámi Giellagáldu +358 50 438 2484

Posted in Uncategorized

Giellamolsun joatkašuvvá máŋgga guovllus Sámis

 – Giellamolsun joatkašuvvá olggobeale sámegiela guovddáš guovlluid danne go skuvla ii bastte fállat doarvái buori sámegiela oahpahusa, iige nagot ealáskahttit giela.

AIKIO-pUOSKARI

 

-Guovllut mat lea olggobeale Sámi guovddášguovlluid rahčet hirbmadit giellaealáskahttimiin. Doppe geavahuvvojit aivve geahnohis giellaoahpahusmodeallat. Ná lohká dutki Ulla Puoskari-Aikio gii lea golmma riikkas dutkan dan, mo giella skuvllain ceavzá ja ealáskahttojuvvogo giella.

Árktalaš Eamiálbmot Oahpahuskonferánssas Guovdageainnus dán vahkus jearai son duostilis logaldallamisttis gažaldaga joatkašuvvá go giellamolsun sámegielain váldogielaide, vai ealáskahttojuvvojit go sámegielat. Aikio-Puoskari lea veardádallan oahppaplána norpmaid ja oahpahuslágaid Ruoŧas, Norggas ja Suomas dutkamušastis Sápmi skuvllas maid son čállá Oulu universitehtas. Aikio-Puoskari lohká eanemus hirpmástuhttin dan go dutkamuš čájeha, ahte eai oba leatge lágat ja oahppoplánat mat hehttejit sámegiela ahtanuššamis

– Skuvllain eai geavat buot daid vejolašvuođaid, mat leat addon lágain ja oahppoplánain. Ii ovttage riikkas gávdno bures plánejuvvon sámegiela ealáskahtti giellalávgunprográmma. Giela revitaliserejeaddji giellalávgunoahpahus livččii sámegielaid boahtteáiggi ektui olu buoret málle go moatti vahkkodiimmu nuppi giela dahje vieris giela oahpahus dál, dadjá dutki.

­ Suomas eatnašiin sámegiela oahpahus vierisgiellan

Aikio-Puoskari oaivvilda maŋimuš vihttanuppelot jagi lea dilli juohkkásan sámegiela guovddáš guovlluid ja ravdaguovlluid gaskii.  Ravdaguovlluin lea dilli heittot. Okta ovdamearka lea go Suoma bealde 65% sámemánáin- ja nuorain orrot sámeguovllu olggobealde.

– Sámeguovllu olggobealde lea vejolaš oažžut guokte vahkkodiimmu giela oahpahusa. Das ii leat seammá stáhtus go eará skuvlafágain. Suomas lea sámegiella nubbin giellan amas doaba ja eanáš sámeoahppit ožžot iežaset giela oahpahusa vieris giela namain. Váldooassi sámeohppiin báhcá dánnai oahpahusa olggobeallái, muitala Puoskari-Aikio.

Norggas ge lea sámegiella nubbigiellan stuorra hástalussan. Dát oahpahus lea massán 600 oahppi maŋimuš jagiid.

– Nuppigiela oahpahus ii leat dan dásis ahte dat ealáskuhttá giela. Daidda ohppiide galggašii ordnet albma giellaealáskahttindoaimmaid, lohká Aikio-Puoskari.

Guovddášguovlluin ollu ođđa hállit 

-Guovddáš guovlluin leat ollu ođđa hállit. Nana oahpahusmállet bisuhit sámegielaid, buvttadit alla dási guovttegielatvuođa ja huksejit sámegiela boahtteáiggi, lohká Aikio-Puoskari, guhte beaivválaččat bargá Suoma Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahaga hoavdan.

Aikio-Puoskari čilge ahte nana gielaloahpahusmállet leat earet eará oahppi oahpahit buot fágaid eatnigillii/vuosttašgillii. Nubbingielagiidda, dahje daidda geat eai oba áddege, livččii ges  giela revitaliserejeaddji giellalávgunoahpahus, sierralágan giellalávgun mii heive giellaoččodeddjiide (revitalising language immersion).

Eai geavat lágaid ja vuogádagaid vejolašvuođaid

Son lohká buot golmma riikkas livčče munni ovddidit giellaoahpahusa.

– Norggas livčče hirbmat stuorra potensiála sámegiela hálddašanguovllus, oaivvilda Puoskari-Aikio.

-Oahpahusláhka addá buot vuođđooahpahusa ohppiide vuoigatvuođa sámegielat oahpahussii. Dát vuoigatvuohta ii dál ollašuva. Norgga oahpahuslágas ja oahppoplánas eai obanassii dovdda dákkár doahpaga go giellalávgunoahpahus, lohká son.
Maiddái Ruoŧas livččii stuorra potensiála lágas, oaivvilda son

-Sámeskuvllain livččii vejolaš fállat olu eanet oahpahusa sámegillii go maid dat dál addet. Ruoŧa almmolaš vuođđoskuvllain maid livččii skuvlaláhkaásahusa mielde vejolaš addit 1.-6. luohkáide 50 % oahpahusas sámegillii. Dán vejolašvuođa ii geavat oktage skuvla, lohká dutki.

Aikio-Puoskari oaivvilda ahte Suomasges fálašii oahppoplána vejolašvuođaid.

– Našuvnnalaš oahppoplánas leat mearrádusat guovttegielalaš oahpahusas ja giellalávgunoahpahusas. Muhto giellalávgunoahpahus gávdno dušše Ohcejogas. Suomas eai geavat daid vejolašvuođaid maid skuvlavuogádagat fállet, lohká dutki.

Son navdá oahpaheaddjiváilivuohta lea okta sivain dasa go potensiála ii ollašuva.

-Oahpaheaddjit geain lea sámegiela gelbbolašvuohta váilot buot golmma riikkas

 

Posted in Uncategorized